Stane  se ČR 17. zemí SRN?

Činnost celé vládní koalice v čele s ČSSD, zvláště některých ministrů, např. P. Bělobrádka, D. Hermana, L. Zaorálka  a M. Marksové, jejichž skutky mnozí z nás vnímají jako sudetomilní a germanofilní, nás silně znepokojuje, nemluvě již o možném ukotvení ČR v Německu jako jeho 17. země, jak se v nepříliš dávné době v tomto smyslu  vyjádřil současný šéfporadce B. Sobotky, dr. V. Špidla.

Svého času jsme slyšeli výrok jednoho z činitelů sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), že nová česká vláda začíná tam, kde ta nečasovsko-schwarzenbergská skončila. Nevěřili jsme tomuto výroku. Časem však, vzhledem k aktivitám současné vlády ČR, jsme přesvědčeni, že na  tomto tvrzení je hodně pravdy. A to ještě nevíme o skrytých a potají připravovaných dalších krocích v česko-německo-sudetských ztazích.

Vzhledem k našim sílícím obavám o republiku, zda jí někteří „naši státníci a politici“ nechystají německý chomout, jsme se dne 7.10.2015 obrátili na B. Sobotku, předsedu vlády ČR, s peticí, jíž jsme doručili přímo na Úřad předsednictva vlády.

Petice obsahovala mimo jiné i jeden bod o tzv. strategickém dialogu mezi ČR a SRN, jehož znění je následující:

„Strategický dialog mezi ČR a SRN

Svého času jste mluvil o tzv. strategickém dialogu, který má proběhnout mezi ČR a SRN. Uvedl jste, že na jeho přípravě pracují ministři zahraničních věci obou uvedených států.

Vzhledem k tomu, že Vaše vláda nás často nemile překvapí svými skutky, zčásti přejímá nejen terminologii, ale i některé požadavky SL, bylí bychom rádi, kdybyste naši veřejnost o tomto strategickém dialogu informoval a nám poskytl alespoň základní údaje o chystaném kroku. Jeho nepříjemným předznamenáním jsou výroky a chování některých ministrů Vaší vlády, např. pana D. Hermana, pana P. Bělobrádka, pana L. Zaorálka a paní M. Marksové. 

Pokud věříte tomu, že vztahy česko-německé jsou v současnosti tak dobré, jak nikdy před tím, pak sám sebe uvádíte v omyl. Především, jak jsme přesvědčeni, jsou tyto vztahy nevyvážené, z čehož má prospěch SRN, nikoliv ČR. V těchto vztazích zoufale chybí princip reciprocity. Pokud česko-německé vztahy nebudou rovnoprávné, považujeme nastartování strategického dialogu mezi oběma státy za předčasné.

Otázka: Můžete nám, i v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb.. aktualizovaným 15. 1. 2015. o svobodném přístupu k informacím, podat alespoň základní údaje o předmětném strategickém dialogu, o jeho cílech? Doufáme, že nechcete transformovat ČR v 17. zemi SRN?“

Tento bod byl z petice vyčleněn, jak nám bylo zdůvodněno, proto, že jsme se odvolali na zákon o svobodném přístupu k informacím. Bylo nám doporučeno, abychom se obrátili s tímto bodem na Ministerstvo zahraničních věcí ČR, což jsme 18.10.2015 učinili. Bod „Strategický dialog mezi ČR a SRN“ jsme ponechali ve výše uvedeném znění.

Z MZV ČR nám odpověděli. Přesto na otázku „Doufáme, že nechcete transformovat ČR v 17. zemi SRN?“ jsme však nedostali odpověď.

Informace, které jsme získali, jsou zajímavé a některé pro nás skutečně nové. Posuďte sami: „Česko-německý strategický dialog vzešel z iniciativy předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky s cílem propojení nejen resortních ministerstev, Úřadu vlády ČR a dalších relevantních aktérů s jejich německými protějšky na spolkové i zemské úrovni nad rámec běžné bilaterální agendy, ale také a především společné definování dlouhodobějších, strategických cílů na pozadí současného dění v Evropě i ve světě. V polovině minulého roku bylo Ministerstvo zahraničních věcí pověřeno přípravou koncepčního materiálu ke strategickému ukotvení sousedským vztahů se Spolkovou republikou Německo coby nejvýznamnějším partnerem a sousedem České republiky. Toto strategické ukotvení vzájemných vztahů nezahrnuje pouze resort zahraničí, nýbrž téměř veškerá resortní ministerstva a také Úřad vlády ČR.

Dne 3. července letošního roku bylo v Berlíně podepsáno ministry zahraničí obou zemí Společné prohlášení k česko-německému strategickému dialogu coby nové platformě česko-německých vztahů. Vedle v rámci strategického dialogu definovaných prioritních témat jako věda, výzkum, inovace, rozvoj společné infrastruktury, boje proti příhraniční kriminalitě či spolupráce ve školství a kultuře či zdravotnictví, je také jednou ze stěžejních oblastí zahraniční a unijní politika.

Dialog je primárně nastaven jako mezivládní spolupráce, ale ve své podstatě je otevřen všem aktérům relevantním pro česko-německé vztahy ve 21. století s cílem posilování vzájemné důvěry a budování česko-německého sousedství coby jednoho z pilířů evropské stability.“

Podle našeho názoru takovéto sbližování česko-německé, vzhledem k tomu, že je mezi námi celá řada dosud nevyřešených problémů, např. nerovnost subjektů, vměšování do našich vnitřních záležitostí, nedostatek reciprocity ve vzájemných vztazích, přepisování česko-německých dějin nejen sudety, ale i některými německými politiky, zejména H. Seehoferem, bavorským premiérem, je předčasné, a proto i škodlivé. V neposlední řadě měla vláda vznést na Německo, jako na právního nástupce třetího rajchu, požadavek zaplacení reparací, které nám Německo zhruba ve výši 360 miliard předválečných korun dosud, kromě několika set milionů, nezaplatilo. Proč vláda republiky, zvláště pak její předseda, B. Sobotka, v souladu s mezinárodním právem, které stanovuje povinnost agresora zaplatit oběti agrese škody, které jí agresí vznikly, nežádá po Německu zaplacení reparací?  Ani Drang nach Osten není některým skupinám německých politiků cizí. I ten nás ohrožuje. Z těchto i dalších důvodů není možné si německý chomout nechat navléci. 

Zastáváme stanovisko, že nejdříve bychom měli se SRN uzavřít mírovou smlouvu. S nacistickým Německem jsme byli ve válečném stavu, vítězství zaplatilo svým životem na 360 tisíc našich lidí, a ten nebyl ukončen mírovou smlouvou. A právě mírová smlouva by měla vyřešit  některé základní problémy současných česko-německých vztahů, např. i otázku zaplacení reparací Německem. Československá republika patřila k vítězným spojeneckým státům, Německo bylo poraženo.

Vzhledem k výše uvedenému i dalším skutečnostem jsme toho mínění, že ne s Německem, ale se Slovenskou republikou bychom měli navázat a vést strategický dialog a sbližovat se s ním. Slováci jsou nám nejblíže. Prožili jsme celá desetiletí ve společném státě, který byl  rozbit i za pomoci určitých vnějších sil.  Bližší vztahy bychom měli navázat dále s Polskem, Maďarskem, Slovinskem a také Rakouskem. Nevidíme důvod, proč násilně upřednostňovat Německo před vztahy s uvedenými státy. Proti sobotkovským plánům se stavíme.

Chce-li otočit kolo naší zahraniční politiky tak zásadním způsobem, který může ovlivnit naši státnost a život našeho národa, měla by  vládnoucí koalice, především však ČSSD, se zeptat nejdříve našeho lidu, který je zdrojem veškeré státní moci. Pokud tak neučiní či nechce učinit, nebo dostane-li od lidu zápornou odpověď, doporučujeme pozastavit veškeré kroky, které vedou k tzv. strategickému dialogu se SRN. A dále pak navázat a vést strategický dialog se Slovenskem.

Zatím jsme na otázku, jíž jsme položili B, Sobotkovi, předsedovi vlády ČR, a L. Zaorálkovi, ministru zahraničních věcí ČR,  zda koalice chce transformovat ČR v 17. zemi SRN?, nedostali přímou odpověď. Proto tuto otázku položíme MZV ČR opětovně.  Uvidíme, zda se tentokrát dočkáme otevřené odpovědi.

Dr. O. Tuleškov